Rozdělená země? Maďarsku se podařilo překročit stín střední Evropy

Volby v Maďarsku rozhodla Budapešť a další velká města, která jsou centry krajů. Přes hranici 60 procent pro Pétera Magyara a jeho stranu Tisza se kromě metropole a jeho satelitů dostala univerzitní města Szeged a Pécs a zcela nečekaně Nyíregyháza, centrum chudé stepní oblasti na východě.Ve většině ostatních krajských měst byla Tisza nad 55 procenty. Protože krajských či župních měst je celkem devatenáct a protože v Budapešti s okolím žijí tři miliony lidí, pak to byl rozhodující moment.Přesto se tím nevysvětluje tektonický posun volebních sympatií, který Magyarovi zajistil tak velký triumf včetně ústavní většiny. V celé zemi získal 53 procent hlasů, o 17 procent víc, než minulá protiorbánovská koalice Společně pro Maďarsko před čtyřmi lety. Nebylo by to možné, kdyby útěk od praporů Orbánovy strany Fidesz nezaznamenaly také malá města a vesnice.Pokud v Budapešti přešlo k protiorbánovské opozici proti minulým volbám 14 procent voličů, ve venkovských okresech nebylo výjimkou 20 procent. Jednou větou, Maďaři osvědčili ve volbách soudržnost a politické třídě dali jednoznačné zadání.Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Zkušenosti s demokracií jsou ve všech zemích Visegrádu podobné. V politice mizí střed a v důsledku se potýkají dva znepřátelené bloky. Zpravidla proti sobě stojí na jedné straně liberálnější politici, kteří například před pěti lety v Česku založili pod vedením Petra Fialy vládní pětikoalici, protějškem pak bývají populisté využívající konzervativní rétoriku, jako jsou členové současné koalice Andreje Babiše.V Maďarsku proti sobě stála Magyarova strana a dlouholetý premiér Orbán. Zároveň ve všech zemích Visegrádu platí pravidlo, že voliči liberálnějších stran žijí ve větších městech, bývají mladší, vzdělanější, bohatší a mají větší společenské ambice. Naopak starší a méně movití lidé z venkova bývají uzavření do sebe, více nespokojení a bývají dobrými klienty populistů, kteří nabízejí líbivá a nevyzkoušená řešení.Právě pravidlo, které dělí společnost na dvě nesmiřitelné poloviny, se v maďarských volbách podařilo překonat a oslabit jeho vliv na společnost. Země nad Dunajem není rozdělena na Budapešť a zbytek země. Výsledky hlavního města se významně neliší od krajských metropolí.V krajských městech ovšem Magyarova Tisza obvykle získala o 15 procent hlasů navíc ve srovnání s odlehlými regiony – i přesto, že si antiorbánovci v zapadlých okresech tolik polepšili. To připomíná, jak velké jsou hospodářské rozdíly mezi západem země a okresy ve východním pohraničí, jako jsou Mátészalka, Vásárosnamény nebo Ózd.Dalšími regiony, kde se Orbánově straně Fidesz podařilo obhájit, jsou naopak regiony poblíž rakouských hranic (Körmend, Sárvár) nebo podunajské okresy Dombóvar a Sárbogárd. K důvodům tamní nespokojenosti může přispět sociální struktura, kterou rozvrátil poválečný odsun místních Němců a příchod nových osídlenců z východu.Voliči Dombóvaru a Sárbogárdu mohou mít ještě jeden důvod, proč z nich většina zachovala sympatie Fideszu. Nedaleko totiž leží místo, které Orbán vybral pro svou nejdůležitější investici, atomovou elektrárnu Paks. Ostatně také v Paksu kandidát Fideszu těsně vyhrál.České zrcadloMaďarské volby 2026 staví zrcadlo Čechům. Volební výsledky ukazují, o kolik je Praha jiná a bohatší než ta největší města, snad s výjimkou Brna. V minulých volbách tu získala bývalá Fialova pětikoalice o 15 procent víc než i v tak rozvinutých metropolích, jako jsou Hradec Králové nebo Olomouc.Zároveň v krajských městech dostaly liberální strany o 15 až 20 procent víc hlasů než nejodlehlejší okresy, anebo naopak tu o 15 až 20 procent hlasů méně dostalo ANO Andreje Babiše a jeho spojenci.Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Důvodem větších rozdílů než v Maďarsku může být větší centralizace a stejně tak nevypořádaná minulost. Pokud Maďaři vyhnali v roce 1945 přes 200 tisíc Němců, tedy polovinu tehdejší populace, Češi odsunuli takřka všechny ze tří milionů sudetských Němců.Sudety dodnes nepřekonaly ekonomický a sociální úpadek způsobený odsunem, jak potvrzují hospodářské statistiky i fakt, že místní lidé přednostně volí populisty a protestní strany. Rozkol uvnitř společnosti může ovšem posílit i leccos dalšího, například málo známý fakt, na který upozornil sociolog Jiří Večerník: Záhy po odchodu do penze se Čechům propadne příjem o 40 procent, v případě Maďarů jen o 15 procent.